Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

10 fotek, včera, 9 zobrazení, přidat komentář
117 fotek, minulou sobotu, 18 zobrazení, přidat komentář
1 video, minulé pondělí, 13 zobrazení, přidat komentář
https://www.youtube.com/watch?v=Y_pP3Y5_kvU&feature=youtu.be

Areál Muna je bývalý zajatecký tábor z druhé světové války, továrna na výrobu munice a muniční sklad v katastru obce Mikulovice nedaleko hranice s Polskem. V současnosti je téměř zcela zalesněný areál částečně využit jako průmyslový park, částečně jako území neformálního spolku neziskových organizací Městečko neziskových organizací. Celkem se na ploše cca 200 hektarů nachází 145 budov různé velikosti a stáří, z toho významná část v dezolátním stavu nebo již zdemolovaných.

V roce 1938 po obsazení československého pohraničí Třetí říší bylo rozhodnuto o vybudování vojenského muničního skladu a továrny v lese mezi obcí Mikulovice a osadou Salisov. První fázi výstavby Heeres-Munitionsanstalt Niklasdorf, jak byla Muna německy pojmenována, zajistili místní (nuceně nasazení) obyvatelé, posléze byli v areálu internováni britští a od roku 1941 pak především sovětští váleční zajatci.[1] Do areálu byla přivedena cca 3 km dlouhá železniční vlečka z nedaleké stanice v Ondřejovicích na trati Mikulovice - Zlaté Hory, končící za nádražím s dlouhou nákladovou rampou kolejovou smyčkou o poloměru 200 m, na které se mohly celé vlaky otáčet. V průběhu války došlo v zajateckém táboře k několika epidemiím mj. skvrnitého tyfu.[2] Od roku 1945 byl areál po osvobození Rudou armádou používán pro shromažďování odsouvaných sudetských Němců před jejich transportem do Německa, kterých Munou prošlo až 52000.[3]

V následujících letech našlo na Muně útočiště výcvikové středisko Sboru národní bezpečnosti, dělostřelecká vojenská posádka, jejímž úkolem bylo přebírat a uskladňovat trofejní (německý) a sovětský dělostřelecký materiál, ale také speciální škola pro přípravu řeckých partyzánů - agentů určených pro zpravodajskou a sabotážní činnost v řecké občanské válce[4]. V průběhu 60. až 90. let působil na Muně vojenský útvar č. 8189 a průběžně docházelo k dostavbě dalších budov (zejm. posádka nedaleko příjezdové cesty od Mikulovic). Nejvyššího počtu budov dosáhla Muna v polovině 90. let 20. století (134 + 11 = 145 budov). Skladovány zde byly náboje do ručních zbraní, dělostřelecká a raketová munice včetně protiletadlové a veškerá podpora (materiál pro dílny sloužící údržbě, železniční přepravě apod.). V 80. letech zde probíhala likvidace nosičů jaderných zbraní podle smlouvy SALT II (pouze automobilní technika, tedy odpalovací zařízení, nabíjecí přepravníky apod). Areál byl obehnán dvojitým plotem s vysokonapěťovým ohradníkem, který však nebyl nikdy spuštěn a řadu jeho pozůstatků lze na hranici areálu nalézt dodnes.[4]

V roce 2005 byly veškeré aktivity armády v areálu Muny ukončeny a objekt přešel do majetku obce Mikulovice. Severní část (hustěji zastavěná a situovaná blíže k centru obce) je dnes částečně využita jako průmyslová zóna, jižní (odlehlejší část) využívá převážně Městečko neziskových organizací. Část budov byla odprodána dalším soukromým majitelům, některé byly zbourány a použity jako zdroj stavebního materiálu
1 video, 4.4.2018, 11 zobrazení, přidat komentář
342 fotek, leden 2009 až duben 2018, 72 zobrazení, přidat komentář
249 fotek a 3 videa, květen 2008 až březen 2018, 144 zobrazení, přidat komentář
314 fotek a 4 videa, březen 2006 až březen 2018, 17 zobrazení, přidat komentář
máte-li nějaké fotky z této doby, dejte prosím vědět na jarekkoren@email.cz
5 fotek, 18.2.2018, 83 zobrazení, přidat komentář
49 fotek, 23.12.2017, 43 zobrazení, přidat komentář
111 fotek, červenec 2017, 5 068 zobrazení, přidat komentář
9 videí, prosinec 2017, 68 zobrazení, přidat komentář
584 fotek, loni v létě, 66 zobrazení, přidat komentář
1 video, 8.7.2017, 80 zobrazení, přidat komentář
1 video, 8.7.2017, 85 zobrazení, přidat komentář
nachází ve skupině Glockner patřící do Vysokých Taur a na hranici spolkových zemí Korutany a Tyrolsko.

Štíhlá, ledovcovo-skalnatá pyramida v bočním výběžku hlavního alpského hřebene připomíná svým tvarem zvon – odtud název „Velký zvoník“ (Großglockner).

Jako první vystoupil na vrchol Großglockneru 28. července 1800 pětičlenný tým z početné expedice, která byla zorganizována na popud biskupa Franz-Xavera Salm-Reifferscheida z korutanské diecéze Gurk. Členy vrcholové skupiny byli bratři Martin a Sepp Klotzovi, farář Horasch a dva tesaři. Dnes vede na Großglockner řada horolezeckých výstupů. Kromě zpravidla přelidněné normální cesty jsou velmi populární horolezecké výstupy:
Pallaviciniho kuloár, klasická ledová túra, sklon cca 55°[1][2] (touto cestou byl i sjet na lyžích, mj. Ivou Filovou jako první ženou)
Stüdlgrat, klasická skalní a kombinovaná túra, podle podmínek[3]
Mayerlrampe[4]

Horská skupina Glockner (Glocknergruppe) je jednou ze sedmi částí, na něž se člení Vysoké Taury. Leží na území Korutan, Tyrolska a Salcburska. Na severu je ohraničena řekou Salzach. Na západě ji od skupiny Granatspitzen odděluje Stubachtal a od skupiny Venedigeru Tauerntal. Jižní hranicí tvoří Kalser Tal a Leitertal. Z východu ji uzavírá sedlo Hochtor, Seidlwinkl a Rauristal. K významným horám patří kromě Großglockneru také Großes Wiesbachhorn (3564 m), Johannisberg (3453 m), Hoher Riffl (3338 m), Fuscherkarkopf (3331 m), Kitzsteinhorn (3203 m). Skupina Glockner patří k nejvíce vyhledávaným oblastem rakouských Alp, nejznámějším střediskem je Kaprun. Velká část skupiny náleží do Národního parku Vysoké Taury (Nationalpark Hohen Tauern). Jádro parku tvoří původní alpské oblasti. Mohutné a vysoké vrcholy, kterým vévodí Grossglockner (3798 m n. m.) a Großvenediger (3674 m n. m.), strmé skalní stěny, oblasti věčného ledu (celkem 169 ledovců) a ledovcové řeky a říčky určují charakter této krajiny. Rostlinná říše v tomto národním parku je nesmírně bohatá, se širokým spektrem různých druhů a stejně jako veškerá zvířena je velice přísně chráněna. Jedním z divů této oblasti je pryskyřník ledovcový, který přežívá nejen na ledovcových morénách, ale je ho možné spatřit dokonce i na vrcholu Grossglockneru. Ze stromů dosahují borovice limba a modřín stáří až 1000 let. Žijí zde kamzíci, svišti, kozorožci i alpští mloci. Je zde možné spatřit i orlosupa bradatého a orla skalního.
1 video, 10.7.2017, 99 zobrazení, přidat komentář
Mangart je 2679 metrů vysoký vrchol Julských Alp, čtvrtá nejvyšší hora ve Slovinsku. Odbočku k malebné silničce na Mangart objevíte poblíž nového mostu na cestě ze sedla Predel do obce Log pod Mangartom. Jedná se o nejkrásnější horskou silnici ve Slovinsku, ze které si užijete spoustu nádherných výhledů.

Stará vojenská cesta (se zcela asfaltovým povrchem) vás zavede k sedlu Mangart, které leží 2055 metrů nad mořem a je výchozím bodem pro pěší turistiku. Silnice, která byla postavena v roce 1983 se strmě vine po úbočí hory a nabízí překrásné výhledy, projíždí se však také několika tunely. Jet touto silničkou je nádherný zážitek. Cestou se můžete zastavit na několika odpočívadlech. Co je trochu nepříjemné, je fakt, že za průjezd této silnice se musí zaplatit pár eur. Určitě vám to však vynahradí nádherné výhledy na blízké i vzdálené okolí.

Cesta je atraktivní jak pro motorkáře, tak i pro cyklisty, proto buďte opatrní. V letním období můžete na silnici potkat ovce. Silnice vede pouze do sedla Mangart, čili je nutné se zpět vrátit tou samou cestou.

Nadmořská výška: 2679 m
Délka: ze sedla Predel do sedla Mangart 11 km
Rok vzniku: 1983
Otevírací doba: cesta je otevřena v letních měsících, zpravidla od června do září (když na cestě neleží sníh)
Web: www.slovenia.info
Poplatky: 5 €
284 fotek, 11.3.2017, 65 zobrazení, přidat komentář

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.